Otevřený dopis Linkin Park o A Thousand Suns...

1) A THOUSAND SUNS

Vždycky když dokončíme album je k němu připojen i kus textu, který se ho snaží popsat. Tahle nahrávací společnost platí “renomované” pisatele živící se napínavým popisem hudby v naději, že vás přesvědčí, aby se vám líbila. Ale nám připadá, že ty slova obvykle neuvádí nic o tom, co definuje zvuk alba, tak jsme si řekli, že zkusíme něco jiného a řekneme vám to přímo my, to co se nám honilo hlavou, když jsme připravovali nové album, A Thousand Suns. Zbytek necháme na vás.

Než uslyšíte hudbu, chceme, abyste věděli, že to album jsme dávali dohromady, aby se dalo užít takové jaké je: jako album. Jsme si vědomi toho, že spousta lidí si navykla na malé, singlové porcovaní songů. Navzdory tomu (nebo možná právě proto), jsme vás chtěli tímhle albem vzít na cestu. Pokud se rozhodnete poslechnout si album po kouskách, fajn; jen jsme chtěli, abyste věděli, že je tu určitý zážitek, který funguje pouze tehdy, když si poslechnete A Thousand Suns od začátku do konce.

Při poslechhu našich nejoblíbenějších alb je snadné zapomenout, že tu byla určitá chvíle, před jejich vydáním, kdy to byly jen šílené nápady umělce. Pokusili jsme se uchovat si tu chvíli v hlavě, když jsme dělali tuhle nahrávku. Poskytlo nám to inspiraci chopit se šance a nebát se, když jsme něco, co jsme udělali, bylo jiné nebo divné.

Pokud už naši kapelu znáte, možná si u téhle všimnete rozdílu ve zvuku. Z části je to proto, že zbožňujeme zkoušení nových věcí a z části proto, že tu byl zvuk čekající pro moderní alternativní hudbu. Na téhle desce jsme pracovali znovu s Rickem Rubinem, (koprodukoval i naši minulou desku) protože rozuměl naší vizi, zkusit zachytit tenhle nový zvuk.

Doufáme, že si hudbu užijete a přijďte si s námi někdy popovídat na www.linkinpark.com.

Brad, Chester, Dave, Joe, Mike, a Rob


PS: Lidi, kteří tvrdě makají na propagaci kapely, chtěli, abychom sem přidali i kopec statistik, který by vás měli ohromit. Ten nápad se nám nelíbil, ale souhlasili jsme s kompromisem, že sem hodíme odkaz, kdy ty informace najdete, kdybyste chtěli: http://en.wikipedia.org/wiki/Linkin_Park. Říkali jsme, že jsme si dost jistí, že jste o Wikipedii už slyšeli, ale nechtěli nám to věřit.

2) A THOUSAND SUNS

Nedělali jsme album.

Po několik měsíců jsme ničili a znovu stavěli naši kapelu. Experimenty, ve které to ústilo, zaplnili harddisk ve studiu různorodými, abstraktními zvuky. Beztvaré ozvěny, kakofonické (nelibozvučné) samply, a ručně vyrobené staccato* sloučené do bloumavé, prchavé melodie. Každá stopa zněla jako halucinace.

Nevěděli jsme, jestli se tyto neortodoxní nápady dají včlenit do tradičního alba, ale věděli jsme, že nechceme, aby naše další album bylo předvídatelné. Seděli jsme všichni v tom samém studiu, kde jsme vytvořili naše první album, všech šest nás vyslovilo závazek, že se vydáme do pustin, abychom vytvořili něco opravdu smělého. Ptali jsme se sami sebe: jsme vážně všichni ochotni, víc než kdy dřív, opustit pravidla komerčních ambicí v honbě za tím co jsme věřili, že bude upřímné umění?

Sklon začít psát konvenční skladby pro konvenční album přišel a odešel. Pokušení, přizpůsobit naši kreativní vizi naplnění očekávání, za stěnami našeho studia, skýtalo odvážné ambice toho, co jsme doufali, že jako kapela dokážeme. Dva roky tvorby A Thousand Suns značilo naši osvěžující, surrealistickou a často podnětnou cestu do kreativního neznáma.

V předvečer dokončení tohoto výtvoru, smontovaného skrze podvědomé inspirace a nesmírné úsilí, nám bylo odhaleno něco, co bylo vzrušivé i překvapivé. Ztělesněním představ alba není dogma ani politická rozvaha. Vynořující se témata a metafory odráží unikátní příběh člověka.

A Thousand Suns zápasí s osobnostním cyklem pýchy, destrukce a lítosti. V životě, stejně jako ve snech nejsou tyhle sekvence vždycky lineární. A, někdy, opravdová lítost proniká do destrukčního cyklu. Naděje, samozřejmě, prýští z pohnutí, že možnost změny se rodí z našich nejtrýznivějších okamžiků.

užijte si hudbu.

Linkin Park

* Poznámka překladatele: Staccato je styl hudebního přednesu, kdy jsou jednotlivé tóny hrány s co nejvýraznějším oddělením. Obvykle tón netrvá po celou zapsanou délku noty, ale je zkrácen a zbytek trvání noty nahrazen pauzou.